Kopy – geri
Kopy (keri) jsou zvláštností v karate a zahrnují variace, které v ostatních bojových uměních a sportech chybí. Jsou-li dostatečně zvládnuty, mohou mít techniky kopů silnější účinek než techniky útoků rukama, ale mistrovské zvládnutí kopů vyžaduje mnoho času a úsilí.
Rovnováha při kopech je faktorem prvořadého významu, neboť tělesná hmotnost spočívá pouze na jedné dolní končetině, ale i na nutnosti vyrovnat se s relativní silou v momentu nárazu kopající nohy. Pro udržení rovnováhy za těchto okolností je proto naprosto nutné, aby chodidlo nosné nohy spočívalo celou plochou na podlaze a aby kotník byl dostatečně zpevněn. Při provádění kopu musíme cítit, jak se do kopu vkládá síla z celého těla. Je třeba plně využít síly z pohybu kyčlí, přitom se však kopající noha musí rychle stáhnout, abychom byli včas připraveni k další technice. Jinak by nám hrozilo nebezpečí, že protivník tuto nohu výrazně odkloní nebo i uchopí.
Síla kopu závisí na délce dráhy kopu a na pružné síle, jež je vyvinuta pohybem v koleni. Zvláštní důležitost má svalová síla, která je vyvinuta při napnutí končetiny v kolenu. K dokonalému zvládnutí techniky kopů je nutné nejprve chápat jejich principy a dále je systematicky procvičovat.
1. Ohnutí kolena – Kopající končetinu zvedneme kolmo vzhůru s plně ohnutým kolenem, přičemž přesouváme váhu této nohy na kyčle. Zvládnutí tohoto pohybu, jenž má být proveden rychle a s lehkostí, je základní podmínkou pro uskutečnění silného a pružného kopu.
2. Vykopnutí – neboli vystřelení nohy a napnutí nohy v kolenu
– u švihového kopu – např. mae-geri vytváří po zdvižení končetiny kolenní kloub osu švihového pohybu vpřed. Rozhodujícím faktorem je při tom rychlost švihu: bez patřičné rychlosti nemůže být kop dostatečně důrazný a pomalejším pohybem se rovněž snižuje rovnováha
– u přímého nárazového kopu se koleno ve zdvižené poloze prudce napne a vlastní úder nohou pak směřuje buď přímo vpřed nebo diagonálně vpřed, či směrem stranou nebo diagonálně stranou
3. Pružná síla kyčlí a kotníku – U obou typů není samotná síla kopající končetiny postačující. Je třeba jí zvýšit o zapojenou pružnou sílu vytvářenou v kyčlích a v kolenu. Pro úspěšné provedení kopu musí být samozřejmě vytrénovány kotníky, aby dosáhly potřebné pevnosti.
Gyaku mawashi geri – obrácený kop obloukem
– zatímco obvyklé mawashi geri směřuje k cíli po části kruhové dráhy kolem těla zvenčí dovnitř, gyaku mawashi geri se vede opačně
– v obráceném kopu obloukem noha začíná před tělem a opisuje půlkruh ven k cíli
– na podobných principech je založena činnost u obou kopů
– stojnou nohu použijete jako osu, rotujte boky ve směru kopu a švihněte nohou k cíli
– snažíte-li se kopnout příliš vysoko, pata stojné nohy se zvedne a váš kop bude slabý
– nezaměřujte svůj útok výše, než na protivníkův solární plexus
– tento kop by měli cvičit jen zkušenější žáci
Hiza geri – kop kolenem
Mae geri keage – švihový kop vpřed
– plně ohnuté koleno zdvihneme do výše prsou a vykopneme silným švihem
– noha se pohybuje po stoupající obloukové dráze s kolenem jako osou pohybu
– po zásahu ihned stáhneme kopající nohu směrem k vnitřní straně stojné nohy, přičemž dbáme na to, abychom zachovali rovnou polohu těla (trupu) a kyčlí
– nejčastěji k úderu používáme bříško chodidla, lze ho však provést i prsty či nártem
-pro útoky na obličej, bradu, hrudník je třeba vždy zaujímat čelní postavení vůči protivníkovi
Mae geri kekomi – přímý nárazový kop
– úder bříškem chodidla anebo patou provedeme prudkým napřímením končetiny v koleně při výchozí pozici se zdviženým kolenem
– síla úderu vzniká s pohybem kyčlí vpřed při udržení pevné a vzpřímené polohy bederní páteře
– užití je proto zejména vhodné pro kopy směřující dolů
– cílovou oblastí jsou tudíž břišní oblast, rozkrok, stehna či holeně
Mae tobi geri – kop ve skoku
– tobigeri je silná technika, kterou je třeba provádět sebevědomě a směle
– musíte vyskočit vysoko do vzduchu a kopnout do cíle v nejvyšším bodě své dráhy
– kop ve skoku zahrnuje dvě základní metody provedení
1) se snažíte odrážet přední nohou a kop vedete zadní nohou
2) se odrážíte zadní a kopete přední nohou
– základním principem je provést kop vpřed při letu těla ve vzduchu
Mawaschi geri – obloukový kop
– mawashi geri se používá k útoku na protivníka stojícího přímo před vámi
– kopejte bříškem chodidla nebo nártem
– kop může být uskutečněn jak přední tak i zadní nohou
– kývněte nohou kolem vašeho těla ve velkém kruhu při útoku a rotujte pánví
– kop proveďte švihnutím nohy zvenčí dovnitř
– dráha nohy po oblouku má probíhat téměř vodorovně s podlahou
– bříškem chodidla (nártem) zasahujeme obličej, šíji, hrudník nebo bok trupu protivníka
Mawaschi hiza geri
Mikazuki geri – vnější svislý kop
– provádí-li protivník pokus o útok úderem, blokujte jeho předloktí při jeho přemístění vpřed a protiútočte vnějším svislým kopem do jeho břicha nebo slabin
-tento kop se někdy používá jako kryt, např. když se protivník pokouší provést úder na vaše těo, odkopněte jeho předloktí při tomto útoku stranou
– k provedení tohoto krytu použijte chodidlo
Ura mawashi geri – je to obloukový kop z vnější strany dovnitř s přední, nebo zadní stranou chodidla bez otočení těla
Uširo geri kekomi – kop vzad
– z čelného postavení provedeme přímý kop směrem vzad libovolnou nohou
– v okamžiku nárazu na protivníka je nutné, aby postoj stojné nohy byl velmi pevný
-kop je účinnou protiakcí proti útoku nebo pokusu o uchopení ze zadu
– kop má směřovat na obličej, břišní oblast, rozkrok nebo dolní končetinu
Yoko geri keage – kyvadlový kop do strany¨
-tento kop je vhodný k protiútoku proti napadení z boku, hrana nohy však může splnit i úlohu krytu proti útoku
– k zásahu se používá vnější hrana nohy s využitím švihu vycházejícího z kolena zdviženého do výše prsou
-kop míří na čelist, podpaží, žebra nebo rozkrok
Yoko geri kekomi – přímý švihový kop se silnou prací boků
– důležité pro správné provedení je to, aby lýtko jak při úderu, tak při zpětném pohybu se pohybovalo po stejné dráze
– při nárazu paty nohy je nutné plně využít síly kyčlí, jakož i napnutí nohy v koleně
– výchozí poloha kolena musí být co nejvyšší
čím delší dráhu překoná noha při kopu, tím je kop silnější
– kop míří na obličej, hrudník, břicho, bok trupu nebo stehna protivníka, jenž stojí po našem boku
Yoko tobi geri – kop ve skoku