Kata
Tak, jako v každém bojovém umění pocházejícím z Orientu, tak také v karate tvoří významnou součást jako kompletního výcviku souborná cvičení zvaná KATA. Kata, v překladu „forma“ symbolizuje boj proti několika, zpravidla dvěma až čtyřem fiktivním útočníkům, ozbrojeným či neozbrojeným a útočícím různými způsoby ve stanoveném pořadí. Úloha „obránce“ spočívá ve vykrývání těchto pomyslných útoků se současnými vlastními protiútoky a to předem stanovenými technikami a ve stanoveném směru, jejichž návaznost na sebe tvoří celek, t j . kompletní akci (obrana a protiútok).
Aby se však kata neznehodnotila jen na prováděni technik karate, jsou tyto navíc vykonávány v určeném rytmu a stanovenou rychlosti tak, aby kata dávala cvičícímu pocit reality skutečného boje. Jedná se tedy o předem přesné stanovený sled obranných a útočných technik proti předpokládaným způsobům útoků. Každá technika, obsažená v kata, každý pohyb a postoj mají svůj význam a smysl a jsou proto od sebe neoddělitelné. Jsou přesně určeny jak z prostorového, tak i z časového hlediska.
Každá kata začíná vždy krytem, to proto, aby se zdůraznilo, že karate je hlavně sebeobranný systém boje a z tohoto důvodu nesmí být zneužito k útočným cílům, ale pouze jen k obraně vlastního zdraví a života.
Celkem existuje asi 50 kata, avšak některé prameny uvádí až 70 kata /Massutattsu Oyama: THIS IS KARATE/. Existují kata staré několik století a jsou i kata, které vznikly v poměrně nedávné době. Jsou kata krátké a snadné, ale jsou i kata dlouhé a obtížné. Každý směr karate si utvářel kata podle svého pojetí, především v nich preferoval své typické techniky a to včetně svých obranných způsobů boje. V podstatě však veškeré kata náleží ke dvěma základním směrům a sice směru ŠOREI a směru ŠORIN, kde první z nich preferuje fyzickou silu a svalové schopnosti, zatímco směr ŠORIN zdůrazňuje rychlé provádění technik a dlouhé, na pohled lehké přemísťováni se v postojích, které je velmi časté. Japonci tvrdí, že kata tohoto směru jsou prováděna tak rychle a prudce, až prý cvičící ztrácí dech. Oba směry však rozvijí ducha a tělo na kvalitativně vyšší úroveň a proto žádný z nich nemůže být považován za lepši. Oba směry mají své pro i proti, přednosti i chyby. Proto ten, kdo se chce karate opravdově věnovat a studovat jej, by si měl být těchto vlastnosti vědom, aby se je naučil.
Mimo rozdělení kata do těchto dvou směrů, se kata ještě dělí do tří skupin, podle jejich obtížnosti. Známe proto základní kata, vyšší kata a vrcholná kata, někdy též nesprávně označovaná jako „mistrovská“ kata.
Ve stylu Šotokan mezi základní kata zahrnujeme tyto: Heian Šódan, Heian Nidan, Heian Sandan, Heian Yondan, HeianGodan a Tekki Šódan, mezi vyšší zahrnujeme Tekki Nidan, Tekki Sandan, Kanku Šo, Kanku Dai, Bassai Šo a Bassai Dai a mezi vrcholné kata se řadí Jion, Jiin, Jitte, Sočin, Gangaku, Meikyo, Hangetsu, Unsu, Godžú-Siho Šo, Godžú-Siho Dai, Wankan, NidžúŠiho, Enpi a Chinte. Některé kata stejnojmenného názvu mají uveden ještě přívlastek a to Sho „malá“ a Dai „velká“. Znamená to, že „malá“ kata obsahuje méně obtížných technik, zatímco „velká“ kata obsahuje více obtížných a také náročných technik.
Bez vypracované a precizně vybroušené kvalitní formy jejího provedenímje kata neuskutečnitelná. Japonští učitelé a instruktoři karate vždy vyjadřují dokonalé provedeni kata. Podle jejich názoru však tato dokonalost není jen vnější formou jejího provedení, ale je především výrazem vnitřního klidu a vyjádřením hlubokého, estetického prožitku. Doslova říkají, že „jak kata člověk provádí, tak tato kata utváří člověka samého. Prováděje kata, není jednotlivec pouhým účastníkem.
Cvičení kata a jejich trénink má bezesporu obrovský vliv na celkový rozvoj každého adepta karate. Cvičením kata karatista zlepšuje harmonii pohybů, „ukovává“ základní techniky, které se učí a později používá v kumite, zlepšuje napětí, relaxaci a upravuje správné dýchání, které je pro každý pohyb v kata charakteristické.
Cvičením kata karatista rovněž zlepšuje orientaci v prostoru a v neposlední řadě trénink kata pozitivně ovlivňuje rozvoj rychlosti, dynamiky a síly. Toto vše ale nejsou důvody, proč by se kata měly cvičit. Kata jsou klíčem k pochopení podstaty karate a proto by neměly být v tréninku opomíjeny. Japonští učitelé karate považují kata za vrchol kreativního uměni. Pravdou však zůstává ten fakt, že podle předvedené kata se velice dobře pozná technická úroveň a celková vyspělost každého karatisty. V Japonsku stále platí, že provedení kata je rozhodujícím faktorem pro udělení mistrovských stupňů DAN.
Je zřejmé, že pouze rozsáhlá praxe, vytrvalý a cílevědomý trénink a opakovaný nácvik kata je tou jedinou, spolehlivou cestou, vedoucí k pokroku na poli jejich poznáni, což dále ústí v proniknutí do vyššího stádia pochopení podstaty celého karate.